Zálohy na daň z příjmů 2026: kdo je platí, kolik a kdy
Nejbližší záloha na daň z příjmů je splatná v úterý 15. 9. 2026 a týká se jen jedné skupiny poplatníků — těch, jejichž poslední daň přesáhla 150 000 Kč. Kdo platí zálohy pololetně, v září neplatí nic. Zálohy přitom nejsou daň navíc: jsou to průběžné platby, které se v ročním přiznání započtou proti výsledné dani. Tento článek vysvětluje, kdo zálohy platí, v jaké výši, kdy se snižují na polovinu u zaměstnanců s vedlejším podnikáním, a co dělat, když vám letos příjmy spadly.
Aktualizováno: 2026-08-24 · Daňový rok 2026. Informace mají obecný charakter a nejsou daňovým ani právním poradenstvím.
Rozhoduje „poslední známá daňová povinnost”
Klíčový pojem je poslední známá daňová povinnost (PZDP) — částka daně, která vám vyšla v posledním daňovém přiznání. Podle její výše se poplatníci dělí do tří skupin (§ 38a zákona o daních z příjmů):
| Poslední daň | Zálohy | Kolik | Kdy |
|---|---|---|---|
| do 30 000 Kč | žádné | — | — |
| 30 001 – 150 000 Kč | pololetní | 40 % z PZDP | 15. 6. a 15. 12. |
| nad 150 000 Kč | čtvrtletní | 25 % z PZDP | 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. |
Zálohu vždy zaokrouhlete na celé stokoruny nahoru. Pokud termín připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den — 15. 9. 2026 je úterý, takže se letos nic neposouvá.
Zálohové období: proč se výše záloh mění v půlce roku
Zálohy se nepočítají podle kalendářního roku, ale podle zálohového období. To běží od prvního dne po uplynutí lhůty pro podání přiznání za minulý rok do posledního dne lhůty pro podání přiznání v roce následujícím.
Prakticky to znamená: dokud nepodáte nové přiznání, platíte zálohy odvozené ze starší poslední známé daňové povinnosti. Jakmile přiznání podáte a uplyne lhůta, výše záloh se překlopí podle nového čísla. Kdo podával přiznání elektronicky do 4. 5. 2026, platí od května zálohy z daně za rok 2025; kdo využil daňového poradce a lhůtu do 1. 7. 2026, překlopil se až v červenci. Mechaniku a termíny podání shrnujeme v článku o daňovém přiznání 2026.
Kdo zálohy neplatí
- Poplatníci s poslední daní do 30 000 Kč — bez ohledu na to, zda jde o OSVČ, nebo o zaměstnance s vedlejšími příjmy.
- Začínající podnikatelé v prvním roce činnosti — poslední známou daňovou povinnost ještě nemají, takže z čeho zálohy počítat.
- OSVČ v paušálním režimu — daň mají zahrnutou v jediné měsíční platbě, zálohy podle § 38a neřeší vůbec.
- Zaměstnanci bez dalších příjmů — zálohu za ně sráží zaměstnavatel přímo ze mzdy každý měsíc.
Zaměstnanec, který k tomu podniká: pravidlo 15 % a 50 %
Tohle je nejčastěji přehlížená část § 38a a v praxi rozhoduje o tom, jestli budete platit plnou zálohu, polovinu, nebo nic. Týká se poplatníků, jejichž základ daně je součtem více dílčích základů a jedním z nich je dílčí základ ze závislé činnosti, ze kterého zaměstnavatel sráží zálohy na daň:
- dílčí základ ze závislé činnosti tvoří více než 50 % celkového základu daně → zálohy se neplatí vůbec;
- tvoří více než 15 % a méně než 50 % → zálohy se platí v poloviční výši;
- tvoří 15 % a méně → zálohy se platí v plné výši vypočtené z celkového základu daně.
Příklad. Programátorka má hrubou mzdu a k tomu živnost na volné večerní zakázky. Za rok 2025 jí vyšel dílčí základ ze zaměstnání 780 000 Kč a ze samostatné činnosti 320 000 Kč, celková daň 168 000 Kč. Samotné číslo 168 000 Kč ji řadí do čtvrtletních záloh po 25 % (42 000 Kč). Jenže zaměstnání tvoří 780 000 / 1 100 000 = 71 % základu daně — tedy víc než polovinu. Zálohy tak neplatí žádné, včetně té zářijové. Kdyby na živnosti vydělala víc a poměr zaměstnání spadl na 40 %, platila by zálohy poloviční, tedy 21 000 Kč čtvrtletně.
Zálohy u s.r.o.
Právnické osoby se řídí stejným § 38a a stejnými hranicemi 30 000 a 150 000 Kč. Rozdíl je v tom, že u s.r.o. jde o daň z příjmů právnických osob se sazbou 21 % a že společnost v prvním roce existence zálohy neplatí — nemá z čeho je odvodit. Pozor na jednatele: jeho odměna jednatele nebo mzda je zdaněna zvlášť u něj jako fyzické osoby a se zálohami firmy nijak nesouvisí.
Příklad výpočtu u OSVČ
Živnostníkovi vyšla za rok 2025 daň z příjmů 96 000 Kč. To je v pásmu 30 001 – 150 000 Kč, takže platí pololetní zálohy ve výši 40 %:
- 40 % z 96 000 = 38 400 Kč → zaokrouhleno na stovky nahoru = 38 400 Kč za jednu zálohu,
- termíny: 15. 6. 2026 a 15. 12. 2026 — v září tedy neplatí nic,
- za rok na zálohách odvede 76 800 Kč.
Kdyby mu vyšla daň 200 000 Kč, spadl by do čtvrtletních záloh po 25 %: 25 % z 200 000 = 50 000 Kč čtyřikrát ročně (15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.). Zářijová záloha by tedy byla 50 000 Kč.
Letos vyděláváte míň? Požádejte o stanovení záloh jinak
Zálohy se počítají z minulosti, ale platí se ze současného cash flow. Když vám letos vypadl velký klient nebo jste omezili činnost, můžete podle § 174 daňového řádu požádat správce daně o stanovení záloh jinak, nebo o zrušení povinnosti zálohovat — a to i za celé zdaňovací období.
Na co si dát pozor:
- Žádost je neformální, ale musí být odůvodněná — doložte pokles příjmů (přehled fakturace, ukončená smlouva, mezitímní výsledovka).
- Podejte ji s dostatečným předstihem před termínem zálohy, ne den předem. Do rozhodnutí správce daně původní záloha platí.
- Vyhovění není nárokové. Dokud rozhodnutí nemáte, je bezpečnější zálohu zaplatit a případný přeplatek si nechat vrátit v přiznání.
Žádost podáte přes daňovou informační schránku nebo datovou schránkou, kterou má většina OSVČ zřízenou ze zákona.
Co hrozí, když zálohu nezaplatíte
Nezaplacená záloha je nedoplatek jako každý jiný a nabíhá z ní úrok z prodlení. Ten se počítá od čtvrtého dne následujícího po dni splatnosti zálohy a jeho sazba odpovídá repo sazbě ČNB k prvnímu dni pololetí zvýšené o 8 procentních bodů — pro druhé pololetí 2026 tedy 11,75 % ročně.
Příklad. Zálohu 38 400 Kč zaplatíte o 40 dní později. Úrok běží 37 dní: 38 400 × 11,75 % ÷ 365 × 37 ≈ 457 Kč. Úrok se navíc nepředepisuje, pokud u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 1 000 Kč — jednorázové menší zpoždění tak často skončí bez sankce. Podrobně sankce rozebíráme v článku úrok z prodlení a pokuty finančního úřadu 2026.
Jak se zálohy zúčtují
Zaplacené zálohy se v příštím daňovém přiznání odečtou od vypočtené daně. Když jste na zálohách zaplatili víc, než je výsledná daň, vznikne přeplatek, o jehož vrácení lze v přiznání požádat (nebo ho nechat na osobním daňovém účtu na další zálohy). Když míň, doplatíte rozdíl v termínu podání přiznání.
Zálohy na daň ≠ zálohy na pojistné
Zálohy na daň z příjmů jsou něco jiného než měsíční zálohy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění. Ty platí skoro každá OSVČ bez ohledu na výši daně, mají vlastní minima (od 1. 7. 2026 nejméně 5 005 Kč na sociální a 3 306 Kč na zdravotní při hlavní činnosti) a vlastní termíny — rozebíráme je v článku o odvodech OSVČ 2026.
Nejbližší termíny v roce 2026
Následující záloha připadá na úterý 15. 9. 2026 (jen čtvrtletní poplatníci), poslední v roce pak na úterý 15. 12. 2026 (pololetní i čtvrtletní). Kompletní přehled ostatních povinností najdete v daňovém kalendáři na září 2026 a v kalendáři podnikatele 2026.
Časté dotazy
Musím platit zálohy na daň z příjmů jako OSVČ?
Jen pokud vám poslední daň přesáhla 30 000 Kč. Do této částky žádné zálohy neplatíte. V paušálním režimu je neřešíte vůbec.
Kolik zálohy dělají?
40 % z poslední daně dvakrát ročně (daň 30 001 – 150 000 Kč), nebo 25 % čtyřikrát ročně (daň nad 150 000 Kč). Zaokrouhluje se na stovky nahoru.
Platím zálohy, když jsem zaměstnanec a k tomu podnikám?
Záleží na poměru příjmů. Tvoří-li dílčí základ ze zaměstnání víc než 50 % celkového základu daně, zálohy neplatíte. Mezi 15 a 50 % je platíte v poloviční výši, při 15 % a méně v plné.
Musím platit zálohu i v roce, kdy jsem začal podnikat?
Ne. V prvním roce činnosti nemáte poslední známou daňovou povinnost, ze které by se záloha počítala. Poprvé začnete zálohovat až po podání prvního přiznání, pokud vyjde daň nad 30 000 Kč.
Vrátí se mi přeplacené zálohy?
Ano. Pokud jste na zálohách zaplatili víc než výslednou daň, vznikne přeplatek, který lze v daňovém přiznání nárokovat k vrácení nebo nechat na úhradu dalších záloh.
Zálohy i přiznání pohlídáme za vás
Špatně spočítaná nebo zapomenutá záloha znamená úrok z prodlení, přeplacená záloha zase zbytečně vázané peníze. V rámci vedení účetnictví spočítáme správnou výši záloh z vašeho posledního přiznání, ohlídáme pravidlo 15 a 50 % u souběhu se zaměstnáním a v případě propadu příjmů připravíme žádost podle § 174 daňového řádu.