Nárok na dovolenou 2026: kolik dní podle zákoníku práce
Nárok na dovolenou patří mezi základní práva každého zaměstnance — a od reformy roku 2021 se počítá jinak, než byli mnozí zvyklí. Tento článek vysvětluje, jaký nárok na dovolenou plyne ze zákoníku práce (§ 211 a násl.), komu vzniká, jak ovlivňuje kratší úvazky a dohody a co se s nevyčerpanou dovolenou děje při skončení poměru. Je určen zaměstnancům, personalistům i zaměstnavatelům, kteří chtějí mít v pravidlech jasno.
Aktualizováno: 2026-06-04 · Daňový rok 2026. Informace mají obecný charakter a nejsou daňovým ani právním poradenstvím.
Co říká zákoník práce o nároku na dovolenou
Právo na dovolenou upravuje zákoník práce v § 211 a následujících. Dovolená je placené volno určené k zotavení zaměstnance a její minimální rozsah nelze smluvně snížit pod zákonem stanovenou hranici.
Základní výměra dovolené
Zákon stanoví minimální výměru 4 týdny dovolené za kalendářní rok. Některé skupiny zaměstnavatelů mají výměru vyšší:
| Skupina zaměstnavatelů | Minimální výměra dovolené |
|---|---|
| Podnikatelská sféra (běžní zaměstnavatelé) | 4 týdny |
| Stát a územní samosprávné celky (státní a veřejná sféra) | 5 týdnů |
| Pedagogičtí a akademičtí pracovníci (vybrané profese) | 8 týdnů |
Zaměstnavatel může výměru dobrovolně zvýšit nad zákonné minimum — například nabídnout pátý týden dovolené jako benefit. Snížit ji pod minimum ale nesmí.
Jak se nárok počítá od roku 2021 — v hodinách
Zásadní změnou je, že dovolená se od 1. ledna 2021 počítá v hodinách, nikoli ve dnech. Důvodem bylo spravedlivější rozdělení nároku mezi zaměstnance s různě dlouhými směnami a úvazky.
Princip je jednoduchý: roční nárok vychází ze součinu týdenní pracovní doby a výměry vyjádřené v týdnech. Čím delší je týdenní úvazek, tím více hodin dovolené zaměstnanec za rok získá. Podrobný rozpis výpočtu i příklady najdete v navazujícím článku výpočet dovolené.
Dvě podmínky vzniku nároku
Aby zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí být současně splněny dvě podmínky:
- Trvání pracovního poměru po stanovenou dobu v daném kalendářním roce.
- Odpracování stanovené doby — zákon váže vznik nároku na odpracování určitého násobku týdenní pracovní doby.
Pokud zaměstnanec odpracuje jen část roku nebo nastoupí v jeho průběhu, vzniká mu poměrná část dovolené odpovídající skutečně odpracované době.
Dovolená u kratších úvazků
Přechod na hodinový výpočet je výhodný právě u kratších úvazků. Zaměstnanec na poloviční úvazek má sice nižší roční nárok v hodinách než kolega na plný úvazek, ale ve vztahu k délce svých směn čerpá stejně „dlouhou” dovolenou. Nárok se totiž odvíjí od jeho vlastní týdenní pracovní doby, ne od fiktivního počtu dnů.
To odstranilo dřívější nespravedlnost, kdy zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženými směnami mohli na stejném počtu „dnů” dovolené vyčerpat různý počet skutečných hodin volna.
Dovolená u dohod DPP a DPČ
Novinkou posledních let je, že právo na dovolenou se od roku 2024 vztahuje i na dohody o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ). Dříve dohodáři na dovolenou nárok neměli.
Nárok ovšem vzniká až při splnění zákonem stanovených podmínek — zejména po odpracování dostatečného rozsahu hodin a při trvání dohody po stanovenou dobu. Pro účely dovolené se u dohod vychází z fiktivní týdenní pracovní doby. Podrobnosti k odvodům a zdanění dohod shrnuje článek DPP a DPČ v roce 2026.
Krácení, převod a proplacení dovolené
Krácení dovolené
Dovolenou lze za určitých okolností krátit — typicky za neomluvenou absenci v práci. Krácení má svá pravidla a nesmí zasáhnout do zákonem chráněného minima u celoroční dovolené. Naopak omluvené překážky v práci (například nemoc do určitého rozsahu) se zpravidla považují za výkon práce.
Převod dovolené do dalšího roku
Nevyčerpanou dovolenou je zaměstnavatel povinen určit tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal, zpravidla v témže roce. Část přesahující základní výměru lze za podmínek stanovených zákonem převést do následujícího roku na základě žádosti zaměstnance.
Proplacení dovolené
Klíčové pravidlo: proplatit nevyčerpanou dovolenou lze pouze při skončení pracovního poměru. Za trvání zaměstnání nelze dovolenou „vyplatit” místo jejího čerpání — má sloužit k odpočinku. Při skončení poměru se nevyčerpaná část proplácí formou náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku.
Časté dotazy
Kolik týdnů dovolené mi minimálně náleží?
V podnikatelské sféře minimálně 4 týdny za kalendářní rok. Ve státní a veřejné sféře 5 týdnů, u vybraných pedagogických profesí 8 týdnů. Zaměstnavatel může výměru zvýšit, snížit ji pod minimum nesmí.
Proč se dovolená počítá v hodinách a ne ve dnech?
Od roku 2021 je výpočet v hodinách spravedlivější pro zaměstnance s různě dlouhými směnami a kratšími úvazky. Nárok vychází z týdenní pracovní doby konkrétního zaměstnance.
Mám nárok na dovolenou i na dohodu DPP nebo DPČ?
Ano, od roku 2024 vzniká nárok na dovolenou i u dohod — ale až po splnění zákonných podmínek, zejména odpracování dostatečného rozsahu hodin a trvání dohody.
Může mi zaměstnavatel proplatit dovolenou místo čerpání?
Ne. Proplatit nevyčerpanou dovolenou lze jen při skončení pracovního poměru. Během zaměstnání musí být dovolená vyčerpána.
Pomůžeme vám s dovolenou i celou mzdovou agendou
Správné určení nároku na dovolenou, jeho přepočet na hodiny, evidence čerpání a výpočet náhrady mzdy jsou součástí každého měsíčního zpracování mezd. Pokud si chcete být jistí, že vše sedí podle zákoníku práce, podívejte se na naše zpracování mezd — agendu nastavíme na míru vaší firmě a počtu zaměstnanců. Rychlý odhad čisté mzdy si můžete udělat v mzdové kalkulačce. Cenu připravíme podle rozsahu — stačí se ozvat.